|
| |
|
|
Comparison of the "integration plans for refugees" of the Ministry of Education in the Czech and German language areas using the example of the Prague Spring, the Civil War in Syria, and the Russian-Ukrainian War
Peřinová, Anna Magdaléna ; Kafka, Clemens (vedoucí práce) ; Botlík Nuc, Tomáš (oponent)
Poté, co byla v roce 2022 Ukrajina napadena Ruskem, následovala jedna z největších humanitárních krizí za posledních pár let. Vlna ukrajinských uprchlíků našla své útočiště a ochranu především v okolních zemích, které se je od té doby pokouší začlenit do společnosti, dokud válka neskončí. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké důsledky má ukrajinská uprchlická vlna na školství jednotlivých států. Důraz je přitom kladen na adaptaci základních škol a začleňování ukrajinských uprchlických dětí do kolektivu. K tomuto účelu byla zvolena metoda analýzy integračních plánů ministerstev školství České republiky, Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky. Tato analýza byla poté doplněna metodou interview s učiteli a hospitacemi na české a rakouské základní škole. Výsledky průzkumu ukazují na dalekosáhlé problémy, kterým školy musí při integraci uprchlíků čelit. I přes dlouhodobé zkušenosti některých států s integrací uprchlíků neodpovídají vždy integrační plány skutečnosti, která převládá na školách. Přesto bylo provedeným výzkumem stanoveno, že pedagogové vzniklou situaci dobře zvládají a jsou materiálně dobře podporováni. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že se některé státy, hlavně Rakousko a Německo, často orientují na předchozí integrační plány, které mohou směřovat až k vyčlenění samotných...
|
|
| |
|
|
Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie
Ivasková, Jarmila ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce s názvem Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie mapuje život a profesní kariéru novináře Milana Weinera, zejména pak vyzdvihuje jeho přínos pro Československý rozhlas. Odborná studie je řazena chronologicky a pokrývá časový úsek 45 let - od roku 1924 až do roku 1969 (tj. od Weinerova narození až po jeho úmrtí). Většina kapitol je uvozena dobovým politicko-společenským kontextem, který měl na Weinerovu existenci vzhledem k jeho židovskému původu výrazný vliv. Hlavní část práce pojednává o činnosti Weinera v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1963 jako vedoucí Redakce mezinárodního života. V textu je dále popsáno i Weinerovo rodinné zázemí, pobyt v koncentračních táborech a jeho působení na pozici zahraničního zpravodaje Rudého práva a ČTK v Pekingu. Při zpracování této diplomové práce bylo využito metody komparace získaných materiálů a také orální historie založené na osobním rozhovoru s dcerou Milana Weinera, Janou Šmídovou.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
"Podmínky exilu: jazyk, text a historie u Libuše Moníkové a Milana Kundery"
Reuter, Magdalena Antonia ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením termínu exilu a jeho podmínkami, dále se práce věnuje dopadům této životní zkušenosti na tvorbu spisovatelů, zvláště pak problému psaní v cizím jazyce a roli překladu. Konkrétně předkládaná práce vychází z literárních děl Libuše Moníkové a Milana Kundery. První kapitola blíže představuje celkové výzkumné pole a výskyt spřízněných témat v díle obou autorů. Další dvě kapitoly se věnují jednotlivým aspektům tvorby podmíněným exilem - jazyku a překladu i korelaci mezi textem a historií. Poznatky z analýz provedené v rámci této diplomové práce se vztahují nejen na jednotlivé autory, nýbrž je lze také uplatnit ke zpřesnění a doplnění obrazu české literatury druhé poloviny 20. století, pro jehož pochopení je fenomén exilu zcela zásadní. Klíčová slova exilová literatura, Milan Kundera, Libuše Moníkové, Pražské jaro, překlad.
|
host ::
RSS.